S přítelem jsme byli dva roky, když mě seznámil se svým dlouholetým kamarádem. Okamžitě mezi námi přeskočila jiskra. Snažila jsem se to ignorovat, ale bylo mi jasné, že přitažlivost je vzájemná. Nejdřív jsme se vídali jen v rámci společných akcí, ale nakonec jsme se domluvili, že se setkáme sami. Přítel o ničem netušil, nikdy předtím jsem mu nebyla nevěrná, ale tentokrát jsem nedokázala odolat. A tak se přítelův kamarád stal mým milencem.
Ideální otec a partner, ale já ho nemiluju
Tajně jsme se scházeli asi rok. Dávali jsme si pozor, abych neotěhotněla, zatímco s přítelem jsme tak opatrní nebyli. Když jsem zjistila, že čekám dítě, byla jsem přesvědčená, že je přítele. Všechno tomu nasvědčovalo – časově i vzhledem k tomu, kdy jsem měla intimní chvíle s každým z nich. Druhému muži jsem o těhotenství řekla a dohodli jsme se, že náš vztah ukončíme. Přestali jsme se vídat, zatímco můj oficiální přítel byl šťastný, že budeme mít rodinu. Jenže já se už v těhotenství několikrát přistihla při myšlence, že bych si vlastně přála, aby dítě bylo toho druhého.
Jsem pro ně vzduch. Rodiče mého přítele mě nikdy nepřijali
Když se syn narodil, všechno proběhlo hladce. Byl zdravý, krásný kluk, ale já se od prvního dne nemohla zbavit pocitu, že je podobný spíš mému bývalému milenci než mému příteli. Přestože jsou oba podobné typy a není snadné to jednoznačně určit, v synovi jsem začala vidět rysy toho druhého. Možná si to jen namlouvám, možná si to prostě přeji, protože na něj stále myslím a nikdy jsem na něj úplně nezapomněla.
Občas se s námi setká na společných akcích, kam přijde se svou novou přítelkyní. Přátelsky si povídá s mým přítelem, já s jeho partnerkou mluvím o dětech. Když vidím, jak si hraje s mým synem, mám zvláštní pocit. Zdá se mi, že i on tuší, že by to mohl být jeho syn, ale nikdy to neřekl nahlas. Nikdy se mnou o tom nemluvil, nikdy mě kvůli tomu nekontaktoval. A já sama se k tomu nemohu odhodlat.
Románek s kolegou mi otevřel oči. Nebyla jsem pro něj první ani poslední
Přála bych si, aby dítě bylo mého milence
Nevím, jestli bych měla požádat o test otcovství. Na jednu stranu bych si vlastně přála, aby dítě bylo mého bývalého milence, ale bojím se, co by to znamenalo. Kdyby byl syn mého přítele, možná bych byla zklamaná, že žádné tajné spojení s druhým mužem neexistuje. Ale kdyby se ukázalo, že je syna skutečně jeho, nevím, jak by se k tomu postavil. Měl by zájem? Chtěl by být součástí jeho života? Co by to udělalo s našimi vztahy? Pořád váhám, jestli s ním mám o tom vůbec mluvit a jestli se odvážím zjistit pravdu, nebo jestli bych měla nechat minulost být a žít tak, jak to je teď.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
