Když jsem po mateřské nastoupila do nové práce, nečekala jsem, že se ocitnu v tak složité situaci. Rychle jsem si našla kamarádku, se kterou jsme si padly do oka, ale pak se do mého života vloudil problém – její manžel. Pracuje ve stejné firmě a já se do něj zamilovala. Nikdo o tom neví, ani on sám, ale já jsem zoufalá. Bojím se, že se to jednoho dne provalí, a zároveň si neumím představit, jak z toho ven.
Jsem samoživitelka a mám malou dceru, která chodí do školky. S jejím otcem jsme spolu už dávno nebyli, náš vztah se po jejím narození rozpadl, ale naštěstí se chová zodpovědně – přispívá na její výživu a vídá ji. Po nějaké době jsem si našla nového partnera. Je hodný, starostlivý, bydlíme spolu a s mou dcerou si rozumí. Všechno by mohlo být ideální, jenže pak jsem nastoupila do nové práce a všechno se změnilo.
V práci jsem si brzy našla kamarádku, kolegyni, se kterou jsme si hned sedly. Časem mě seznámila i se svým manželem, který pracuje ve stejné firmě. Zpočátku to pro mě nic neznamenalo, ale postupně jsem začala zjišťovat, že mě k němu něco táhne. Snažila jsem se to ignorovat, rozumně si říct, že je to nesmysl, ale city si poručit neumím.
Rodina mi dává lásku, milenka vášeň – a já to nechci měnit
On o tom zřejmě nemá tušení. Chová se ke mně přátelsky, někdy si se mnou povídá o problémech doma a občas mám pocit, že mezi námi přeskakují jiskry. Možná si to jen namlouvám, ale někdy mám dojem, že i on by se mnou rád trávil víc času. Když jsme spolu sami, je to pro mě obrovské pokušení, ale zároveň se cítím provinile.
Mám výčitky svědomí vůči kamarádce, která je ke mně upřímná a otevřená. Mají spolu dvě děti, jejich manželství možná není dokonalé, ale kdo jsem já, abych se do toho míchala? Už jen mé myšlenky na jejího muže mi připadají jako zrada. Výčitky mám i vůči svému příteli, který nic netuší a chová se ke mně tak hezky. Přesto nemůžu své city vypnout a děsí mě, co by se stalo, kdyby to jednou prasklo.
Jsem náhradní matkou svých sester. Přítel mi dal ultimátum – buď on, nebo rodina
Nejjednodušší by bylo z práce odejít, ale to si nemůžu dovolit. Mám dobrý plat, stabilní zaměstnání a jako samoživitelka nemůžu riskovat, že bych se ocitla bez příjmu. Navíc od kamarádky vím, že oni se nikam stěhovat ani měnit práci nehodlají. Znamená to, že ho budu muset vídat dál a neustále bojovat sama se sebou.
Nevím, jak to řešit. Nejradši bych přepnula své city do režimu vypnuto, ale nejde to. Bojím se, že jednoho dne udělám něco, co se nebude dát vzít zpět. A zároveň se děsím, že se na to jednou přijde, a já tak přijdu o kamarádku, partnera i práci. Jenže jak se vymanit ze situace, která nemá dobré řešení?
Čekám s ním dítě, ale on není schopný se postarat ani o bydlení
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla pozměněna a fotografie jsou pouze ilustrační.
