Když jsem se po práci vrátila domů, čekal mě šok. Přítel vyměnil zámky a odmítl mě pustit dovnitř. Nechal si u sebe naši pětiletou dceru a tvrdí, že ji chce do výhradní péče. Důvod? Nařkl mě z nevěry, i když k ní nikdy nedošlo. Celá situace se vyhrotila po jedné hádce, která skončila tím, že jsem odešla k sestře. Teď jsem bez domova, bez dcery a nevím, jak dál.
Jak jsem opustila tyrana a znovu našla sebe.
S přítelem jsme spolu sedm let. Naše vztahy byly poslední roky jako na houpačce – časté hádky, napětí, občas ostrá slova. Přesto jsme oba milovali naši dceru a snažili se, aby se jí naše neshody netýkaly. Jednoho dne jsem měla už všeho dost a potřebovala si s někým promluvit. Sešla jsem se tedy s expřítelem, se kterým jsem sice v kontaktu, ale normálně se nescházíme. Chtěla jsem si jen popovídat, srovnat si myšlenky.
Přítel se o tom dozvěděl a naprosto ztratil kontrolu. Vyčetl mi nevěru, i když mezi mnou a expartnerem k ničemu nedošlo. Udělal mi strašnou scénu, křičel, házel věcmi. Nikdy předtím se takhle nechoval. Když mi začal vykřikovat, ať si tedy jdu za bývalým, rozčílilo mě to tak, že jsem mu dala facku. Pak jsem se sbalila a odešla. Dceru jsem u něj nechala – i přes naše neshody jsem věděla, že je pro ni dobrým tátou a bude o ni postaráno. Nepřišla jsem k expříteli, ale k sestře, která bydlí sama a ochotně mi poskytla azyl na jednu noc.
Nikdy jsem nebyla krásná. Teď se bojím, že zůstanu sama
Druhý den ráno jsem šla normálně do práce s tím, že se večer vrátím domů a snad už bude klid. Jenže když jsem dorazila, přítel mě nepustil dovnitř. Mezitím stihl vyměnit zámky a oznámil mi, že se mnou už nechce žít, protože jsem mu prý byla nevěrná a ta facka byla poslední kapka. Bydlení je bohužel jeho, i když tam mám trvalé bydliště. Kromě toho si nechal naši dceru a začal mi ji půjčovat jen na dvě odpoledne týdně.
Snažila jsem se mu vysvětlit, že mezi mnou a expřítelem k ničemu nedošlo, ale odmítá to poslouchat. Teď žiji u sestry, která má malý byt, kam se sotva vejdeme dvě, natož abych tam mohla mít i dceru. Všechny její věci zůstaly u něj a já se bojím, že když to takhle půjde dál, soud by ji opravdu mohl svěřit jemu, protože nemám stabilní bydlení. Přítel tím ostatně už vyhrožuje.
Partnerovi bratři ho využívají. Já jsem ta špatná
Celá tahle situace trvá už měsíc. Snažila jsem se s ním mluvit, poslala jsem za ním i sestru, ale všechno je marné. Přesto doufám, že se časem uklidní a přijde k rozumu, už kvůli naší dceři. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by chtěl najít řešení. Nechci se obracet na policii ani zahajovat právní bitvu, ale nevím, jak jinak se domoci svých práv, pokud bude dál odmítat komunikaci.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla pozměněna a fotografie jsou pouze ilustrační.
