Místo radosti mi dítě vzalo svobodu. Přítel o tom nemá tušení

S přítelem jsme se seznámili v práci a už od začátku jsme si byli blízcí. Brzy jsme spolu začali bydlet v jeho bytě, který jsme společně zrekonstruovali. Náš vztah fungoval a oba jsme si přáli rodinu. Vždycky jsem chtěla děti, stejně jako můj přítel, a tak jsme se rozhodli, že založíme rodinu. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byla jsem šťastná. Jenže po narození syna se všechno změnilo.

Offended upset young mother and sad little son ignoring each other after quarrel, sitting with arms crossed on couch in living room, not talking, pouting, parent and child conflict concept

Namísto pocitu radosti a naplnění, které jsem očekávala, přišlo něco úplně jiného. Ztratila jsem svobodu. Chyběl mi čas pro sebe, moje práce, mé peníze, možnost jen tak si vyjet s přítelem na víkend nebo zajít s kamarádkami na skleničku. Obě babičky máme daleko, takže se o syna musíme starat sami, především já. Syn je hodný, ale mateřský cit k němu necítím. Dělám, co se ode mě očekává, ale radost mi to nepřináší.

Tyto pocity mě samotnou trápí. Nechápu, proč to tak mám. Když vidím, jak jiné matky září štěstím, tajně pláču, protože bych si přála cítit totéž. Ale nejde to. Neprožívala jsem ani jeho první slova, ani první kroky. Nic z toho ve mně nevzbudilo žádné silné emoce. Navštívila jsem dokonce psychologa, ale ten mi řekl, že to možná chce jen čas. Jenže synovi jsou už tři roky a já mám pocit, že se to spíš zhoršuje.

Další dítě

Teď přišel přítel s návrhem, že bychom si mohli pořídit druhé dítě. Miluji ho a nechci ho zklamat, ale ta představa mě děsí. Neumím si představit další roky strávené s malými dětmi, bez pocitu svobody a radosti. Bojím se, že pokud mu o svých pocitech řeknu, ohrozím náš vztah. Zatím jsem o tom nemluvila ani s rodiči. Všichni nás považují za spokojenou rodinu a já nechci, aby na mě začali hledět jinak.

Nejspíš budu muset druhé dítě přijmout a nějak to zvládnout. Stejně už se ta bezstarostná doba, kdy jsme byli bez dětí, nevrátí. Jediné, co mě trochu uklidňuje, je představa, že jednou děti vyrostou a my budeme mít s přítelem čas zase jen pro sebe. Jenže to je ještě daleko a já bych chtěla být šťastná už teď…

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla pozměněna a fotografie jsou pouze ilustrační.