Velmi si vážíme našich čtenářů i Vás, kteří se s námi dělíte o své kreativní výtvory. Motivovali jste nás k tomu, abychom s některými z Vás udělali krátký rozhovor, a také abychom rozšířili povědomí o umění. Vezmeme Vás s námi na místa plná originality.
Vůně čerstvě broušeného dřeva se v dílně Kateřiny Řezníkové mísí s tichým rytmem Českého ráje. Pod značkou WOOK ART proměňuje kousky jabloně, švestky i exotického ebenu v jemné náušnice, srdcovité přívěsky či elegantní zátky na víno. Po dvaceti čtyřech letech v muzeu se k řemeslu vrátila naplno a dovoluje kresbě vláken určovat tvar i barvu šperku. V našem rozhovoru odhaluje, odkud bere inspiraci, proč miluje ovocné dřeviny a jaké sny ji ženou dál. Zve nás nahlédnout do dílny, kde dřevo ožívá.
Další skvělé inspirace na recepty a tvoření do Vaší domácnosti naleznete na naší facebookové stránce Prima Inspirace.
Nejprve Vás požádám o krátké představení.
Jmenuji se Kateřina Řezníková a pod značkou WOOK ART tvořím originální dřevěné šperky. Žiju v obci Koberovy u Železného Brodu v srdci Českého ráje.
Čemu se věnujete a co všechno vyrábíte?
Specializuji se převážně na tvorbu pro ženy, pro které vyrábím přívěsky, náhrdelníky, náušnice, vlasové spony, jehlice do vlasů, brože nebo náramky, ale příležitostně tvořím i drobnější dřevěné artefakty jako knoflíky, lžíce, tácky nebo dřevěné motýlky.
Aktuálně oblíbeným zbožím a vhodným dárkem i pro muže jsou zátky do lahve. Dřevěný špunt s kónickým korkem se může stát skvělým dárkem pro milovníky vína. Zátky najdou uplatnění i v kuchyni do lahví s domácím sirupem či olejem. Ke zpracování dřeva používám různé techniky – řezbářství, broušení, frézování…
Můžete nám prozradit, jak jste se dostala k práci se dřevem? Vzpomínáte si na své začátky? Jak dlouho se tomu věnujete?
Měla jsem to štěstí, že jsem se narodila do kreativní rodiny. U nás doma se malovalo, kreslilo, háčkovalo, šilo, pletlo, vyšívalo a já jsem k rukodělným činnostem vždy měla blízko. Moje maminka je profesionální řezbářka, obor řezbářství studovala v šedesátých letech v lidově uměleckém družstvu Rezbár Rajec nad Rajčiankou v západním Slovensku.
Vyrůstala jsem na sídlišti v panelákovém bytě, kde v rohu pokojíčku, který jsem sdílela se svou sestrou, stál řezbářský ponk. Pracovala na něm mamka a naučila řezbařinu i taťku. A já se sestrou nasávala tvůrčí atmosféru. Po základní škole jsem šla přirozeně v uměleckých šlépějích a vystudovala maturitní obor šperk a skleněná bižuterie na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. Tento obor skýtal možnosti pracovat nejen se sklem, studenti se tu setkali i s dalšími materiály jako kov, plast, přírodní materiály. K několika mým studentských pracím jsem využila dřevo, se kterým jsem už uměla pracovat a měla jsem doma vhodné pracovní zázemí.
Po studiích jsem si otevřela živnost a dokonce uvažovala o tom, že budu v oboru podnikat. V roce 2000 se mi naskytla příležitost začít pracovat v Městském muzeu v Železném Brodě a tak se tvorba šperků na dlouhá léta stala mým koníčkem a přivýdělkem v dobách, kdy jsem trávila mateřskou a rodičovskou dovolenou se svými dcerami. Loni jsem po dvaceti čtyřech letech práci v muzeu opustila a od 1. dubna 2025 jsem živnostník na plný úvazek. Takovým obloukem jsem se zpět vrátila ke své vášni.
Pracujete raději intuitivně, nebo si vše předem naplánujete a nakreslíte? Co Vás inspiruje?
Dříve jsem si kreslila návrhy, podle kterých jsem tvořila šablony a ty používala k překreslení tvarů na dřevo, ze kterého jsem vyřezávala základní tvar. Částečně jsem u toho zůstala dodnes, ale po mnoha letech a zkušenostech v práci se dřevem už dnes více pracuji intuitivně a improvizuji.
Často mě inspiruje kresba dřeva a tak tvar přizpůsobím jí, někdy si tedy základní tvar kreslím od ruky přímo na dřevo. Protože se specializuji na originální šperky, tak se držím zásady, že od jednoho tvaru udělám jen několik kopií a to často i v jiných barevných variantách.
Ráda bych také zmínila, že některé šperky tvořím ve spolupráci se svou sestrou. Kombinujeme dřevo s kovem. Když mi sestra Bohunka dodá kovovou část, potřebuji někdy svůj dřevěný díl správně vyměřit, aby obě části dosedly do sebe. To je potom přesnost namístě. Největší inspirací je mi příroda, rostlinné tvary.
Jaké dřevo nejraději používáte a proč? Odkud ho berete?
Ke své práci používám převážně listnaté dřeviny – dřevo z ovocných stromů jako je švestka, jabloň, třešeň, hrušeň mají nádhernou barvu a kresbu. Krásné je i dřevo ořešáku nebo amerického ořechu. Často také používám javorové dřevo, které však nemá výraznou barvu a tak je vhodné pro šperky, které ve finální fázi barvím lihovými mořidly. Občas se mi do rukou dostane i vzácné exotické dřevo – eben, padouk, mahagon či wenge.
Po mnoha letech tvorby se dřevem již máme široký okruh dodavatelů. Často se nám někdo ozve, že kácí na zahradě strom a je mu líto dřevo spálit. V tom případě ale nemůžeme dřevo použít k práci hned. Kmen stromu musíme nechat nařezat na fošny, které potom minimálně dva roky musí schnout. A v posledním roce je mým velkým zásobitelem můj nový partner – truhlář. V jeho dílně se často najdou drobné kousky dřeva, které už pro svou práci nevyužije, ale mně poslouží znamenitě.
Vyrábíte také výrobky na zakázku podle přání zákazníků? Jaké zajímavé zakázky jste již obdrželi?
Pokud je to v mých schopnostech a technologických možnostech, ráda vyjdu vstříc svým zákaznicím. Šperk na zakázku jsem tvořila již mnohokrát. Někdy se zákaznice inspiruje moji tvorbou a vyžaduje trochu jiný tvar, jinou barevnost nebo velikost šperku. Náročnější ženy mají svoji specifickou představu a přicházejí s vlastnoručně kresleným návrhem.
Před pár lety jsem vytvářela přívěsek ve tvaru srdíčka podle fotografie. Paní si moc přála, abych se co nejvíce trefila do originálu nejen tvarem, ale i barevností. Nedělám to úplně ráda, napodobovat něčí dílo a trochu jsem se bránila vytvořit co nejvěrnější kopii. Když mi pak ale zákaznice vyprávěla příběh, který se k přívěsku vázal, změnila jsem postoj. Srdíčko z fotografie totiž patřilo přítelkyni jejího syna, ta ho však ztratila a byla moc nešťastná. Vyrobila jí ho totiž její zesnulá kamarádka a šperk byl jedinou památkou na ni.
Který z Vašich produktů je u zákazníků nejoblíbenější? Řekněte nám něco o jeho výrobě?
Takovým evergreenem v mém sortimentu jsou srdíčka na krk. Tvořím je v mnoha barvách a tvarech, každý kousek je originální. Stejné je to u dřevěných zátek, které tvořím jako funkční dekoraci do lahví.
Nejprve si základní tvar vyřežu z prkénka na pásové pile a pak brousím a leštím tvar do finální podoby. Nakonec přijde na řadu povrchová úprava. Používám buď šelakovou polituru nebo vrstvu včelího vosku. Některé šperky jsou ovšem tvarově náročnější a v tom případě sahám po řezbářských dlátech.
Kolik času denně tomu věnujete? Je to Vaše práce nebo jen koníček?
Dlouhá léta jsem tvořila šperky pouze ve svém volném čase. A toho mi moc vedle zaměstnání, rodiny a domácnosti nezbývalo. Teď, co se řemeslem živím, trávím v dílně několik hodin denně.
Máte nějaký sen nebo cíl, kam byste se chtěla ve své práci posunout?
Ráda bych se ve své práci posunula k tvorbě pro náročnější zákaznice. Těším se na čas, kdy budu mít prostor tvořit technicky pracnější kousky kombinované i s jinými materiály. Také bych chtěla postupně lépe vybavovat svou dílnu. Pohrávám si i s představou mít dílnu uzpůsobenou pro žáky, abych mohla lektorovat a předávat řemeslo ve svých prostorech.
Kde si mohou lidé prohlédnout nebo koupit Vaše výtvory?
Zatím mám zboží pouze v jednom kamenném obchodě a to v galerii AleAle v Praze na Malé Straně, kde můžete zakoupit mé dřevěné zátky. V onlinu mě najdete pod značkou WOOK ART na Fleru, Facebooku a Pinterestu. Společnou tvorbu mojí mamky Miroslavy a sestry Bohunky si můžete prohlédnout na www.drevenysperk.cz.
Chtěla byste našim čtenářům něco vzkázat?
Váženým čtenářům děkuji za jejich čas a pozornost. Jestli bych chtěla něco vzkázat? Chtěla bych je povzbudit: pokud vás něco opravdu baví, jděte za tím. Neztrácejte čas potlačováním darů, které vám byly dány. Nebojte se živit tím, co milujete.
