V pětačtyřiceti mi lidé často říkají, že mi ujel vlak. Kdo by ale řekl, že právě díky tomu, že mi skutečně jednou ujel vlak, se mi úplně změnil život.
Můj první vážný vztah byl s Tomášem. Byl milý, pozorný, ale po pár letech jsem si uvědomila, že jsme spíše dobrými přáteli než vášnivými milenci. Rozchod byl smutný, ale oba jsme věděli, že to bylo správné rozhodnutí. Pak přišel Lukáš. S ním to bylo jako na horské dráze. Plné vášně, ale také hádek a neustálého vypjatého napětí. Nakonec jsme se rozešli kvůli jeho nevěře, což mě hluboce zranilo. A potom byl Martin. S ním jsem si myslela, že to konečně vyjde. Měli jsme společné zájmy, plány do budoucna, ale po několika letech se ukázalo, že máme rozdílné představy o životě. Chtěl cestovat a být svobodný, já toužila po rodině a klidném domově.
Manžel se těší na dítě, ale já vím pravdu. Můžu mu to říct?
A tak jsem se ocitla ve svých čtyřiceti pěti letech sama. Lidé kolem mě často opakovali, že mi ujel vlak, že zůstanu stará a sama. Ale já jsem stále věřila, že někde na mě čeká pravá láska. A pak se to stalo. Jednoho dne jsem spěchala na vlak na návštěvu k sestře. Přes veškerou snahu jsem ho však nestihla. Stála jsem na prázdném nádraží a cítila se hloupě. V tu chvíli se ke mně přiblížil muž. „Vypadá to, že jsme oba zmeškali,“ usmál se na mě. Měl příjemný hlas a oči, které se smály.
Velký zázrak
„Ano, zdá se, že ano,“ odpověděla jsem a usmála se zpět. Rozpovídali jsme se a zjistili, že máme spoustu společného. Jmenoval se Jakub, oba jsme si prošli několika nevydařenými vztahy a oba jsme slyšeli tu frázi o „ujetém vlaku“. „Ještě, že nám ten vlak ujel,“ řekl Jakub s úsměvem. A tak začal náš příběh. Začali jsme spolu chodit a postupně jsme si uvědomili, že tohle je něco jiného, něco velmi speciálního. Jakub byl laskavý, vtipný a neskutečně chápavý. S ním jsem se cítila krásně. I když jsem věděla, že šance na to mít vlastní rodinu je vzhledem k mému věku velmi nízká, užívala jsem si pocit, že nejsem v životě sama a těšila se z každého nového dne.
Můj manžel je středem pozornosti všech žen. Co na něm vidí?
Nyní, rok po našem setkání, držím v ruce těhotenský test a nemohu uvěřit svým očím. Ano, je pozitivní. Po letech, kdy jsem si myslela, že jsem ztratila šanci mít rodinu, jsem těhotná. Sedím na gauči, dívám se na ten test a myslím si: „Ještě, že mi ten vlak ujel.“ Nikdy není pozdě na lásku a na zázrak. A ten se nám oběma teď stal.
O 25 let mladší muž mě okouzlil. Měla jsem z toho špatné svědomí
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla pozměněna a fotografie jsou pouze ilustrační.
