S přítelem jsme spolu osm let a máme dvě děti. Náš vztah byl vždycky normální, klidný, bez větších problémů. Jenže po pěti letech jsem zjistila, že mi byl nevěrný. Přiznal se mi sám, když jeho milenka začala naléhat, aby si vybral mezi ní a mnou. Řekl mi, že s ní skončil, že chce být jen se mnou a že si uvědomil, jak moc mu na rodině záleží. Byla jsem zničená, ale nakonec jsem mu dala šanci. Už jsme měli děti a nechtěla jsem rodinu rozbít. Přítel se pak opravdu snažil a věřila jsem, že se to už nebude opakovat.
Můj přítel má dluhy a bere mi peníze. Jak z toho ven?
Jenže časem jsem narazila na muže, který o mě projevil zájem. Lichotilo mi to, byl mi sympatický, ale hlavně mi v hlavě začala hlodat myšlenka – co kdybych to příteli oplatila? Nešlo mi ani tolik o novou známost, spíš o pocit zadostiučinění. Párkrát jsme se s tím mužem sešli, ale nešlo o nic vážného, nechtěla jsem v tom pokračovat. Přesto jsem se rozhodla, že o tom příteli řeknu. Chtěla jsem, aby si uvědomil, že i já jsem schopná udělat totéž, že nejsme v žádném dluhu. Myslela jsem si, že budeme vyrovnaní.
Jenže jeho reakce byla mnohem silnější, než jsem čekala. Nevěřil vlastním uším, začal křičet, vyčítal mi, že jsem všechno zničila, že on se snažil náš vztah udržet a já ho tímhle zradila. Padala ostrá slova, hádka se stupňovala, až si sbalil věci a práskl dveřmi. Nijak jsem ho nezdržovala, myslela jsem si, že odejde k rodičům, vychladne a vrátí se. Jenže nevrátil.
Už čtrnáct dní se neozval. Telefon má vypnutý, v práci se neukázal, u rodiny ani u kamarádů není. Jeho rodiče stále doufají, že se vrátí, zatímco moji už chtějí věc nahlásit na policii. Sama nevím, co dělat. Odešel dobrovolně, nikdo ho nevyhnal, tak se snad musí zase objevit. Ale už jsem nervózní. Děti se na něj ptají a já jim řekla, že odjel pracovně.
Manželova dcera nás finančně vyčerpává: Nečekané spojenectví s jeho bývalou
Neplánované těhotenství změnilo můj život
Teď lituju, že jsem mu o mé nevěře řekla. Lituju i té nevěry samotné. Nikdy jsem nevěřila na takové pomsty, nikdy předtím jsem nic podobného neudělala. Chtěla jsem mu jen ukázat, jaké to je, když ti ublíží někdo, komu věříš. Ale netušila jsem, že to povede až k tomu, že zmizí. Teď mám jen strach, co s ním je, a doufám, že se vrátí domů.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
