Když jsem se s přítelem dala dohromady, oba jsme už měli děti z předchozích vztahů. Všechno fungovalo dobře, než se nám narodila společná dcera. Od té chvíle se přítelovy dcery změnily, přestaly k nám jezdit a já začala mít pocit, že jeho bývalá partnerka hraje v jeho životě až příliš velkou roli. Nejvíc mě ale ranilo, když mi přítel v hádce řekl, že jeho dcery pro něj znamenají víc než můj syn. Od té doby se ve mně něco zlomilo.
Se synem jsem žila sama, než jsem potkala svého současného partnera. On měl z předchozího vztahu dvě dcery, já syna, a když jsme se sestěhovali, zdálo se, že všechno bude fungovat. Děti si rozuměly, my dva jsme si byli blízcí a začali jsme plánovat budoucnost. Pak jsem otěhotněla a narodila se nám dcera.
Přítelovy dcery k nám přestaly jezdit krátce před porodem. Nejdřív jsem to neřešila, ale když mi přítel jednou v hádce řekl, že jeho dcery jsou pro něj důležitější než můj syn, vzalo mi to dech. V tu chvíli jsem v sobě začala cítit odpor. Možná to vycítily, nebo jim to řekla jejich matka, ale od té doby se nám zcela vyhýbaly. Když jsme se někde náhodou potkaly, dělaly, že mě nevidí. Nikdy se nezeptaly na svou malou sestru, ani na tátu.
Říkali jsme, že chceme dítě. Pak zmizel tři týdny před porodem
Pak se ale začaly ozývat. Ne kvůli tátovi, ale kvůli penězům. Neustále se ptají, kdy jim něco koupí, kdy dostanou nové boty, mobil, oblečení. Vůbec se nezajímají o jeho život, nepopřejí mu k narozeninám, nic. Jen chtějí dárky a peníze. Přítel samozřejmě nic neřekne, ale když jsem mu to jednou vpálila do tváře, byl naštvaný na mě, ne na ně.
A co mě trápí ještě víc? Neustále si volá se svou bývalou. Už to ani nedělá přede mnou, protože ví, že mi to vadí, ale když jsem se podívala do jeho telefonu, zjistila jsem, že jí volá skoro každý den. Vím, že to není správné, ale prostě jsem to potřebovala vědět. A moje podezření se jen potvrdilo.
Podvedl mě s kamarádkou. Pomstu jsem našla u jejího manžela
Když jsem mu naznačila, že chápu, že spolu musí řešit věci ohledně dětí, ale že není normální, aby si volali tak často, řekl mi, že dělám scény. A co je nejhorší? Už dřív mi jeho bývalá psala, že ji můj přítel prosil, aby se k němu vrátila. Tenkrát jsem to neřešila, přítel mi řekl, že to není pravda. Jenže pár známých mi potvrdilo, že to opravdu řekl.
Pořád mě podváděl online. Rozhodla jsem se, že ho zničím jeho vlastní hrou
Mám strach, že se chce vrátit k nim – ke své „původní rodině“. Kolikrát mám pocit, že když je s námi, je myšlenkami úplně jinde. A já už jsem z toho unavená. Pořád si říkám, jestli nemám odejít já a nečekat, až to udělá on. Je strašné cítit se v takové nejistotě, nevědět, kdy se sbalí a odejde zpátky k ní. Možná už to ani není o lásce – možná už ve mně jen zůstala zlost.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla pozměněna a fotografie jsou pouze ilustrační.
