Říkali jsme, že chceme dítě. Pak zmizel tři týdny před porodem

Když jsme s přítelem začali mluvit o rodině, věřila jsem, že jsme na to oba připraveni. Po třech letech spokojeného vztahu jsme se rozhodli mít dítě a k našemu překvapení se nám to povedlo hned napoprvé. Jenže od chvíle, kdy jsem mu oznámila těhotenství, jako by se z něj stal úplně jiný člověk. Místo radosti a plánování budoucnosti se začal vzdalovat, trávil čas s kamarády a já ho doma skoro neviděla. A pak, tři týdny před porodem, prostě zmizel.

zdroj: istock.com

S partnerem jsme měli hezký vztah – cestovali jsme, užívali si společné chvíle a rozuměli si. Když jsme si uvědomili, že se blížíme ke třicítce, rozhodli jsme se, že bychom chtěli miminko. Všechno se zdálo ideální, a když jsem zjistila, že jsem těhotná, měla jsem obrovskou radost. Připravila jsem pro přítele slavnostní večeři, abych mu novinu oznámila, ale jeho reakce mě zarazila. Nebyl nadšený, spíš překvapený, a vůbec nevypadal šťastně.

Říkala jsem si, že mu jen potřebuje čas, aby si na novou situaci zvykl. Jenže jak týdny ubíhaly, jeho chování se jen zhoršovalo. Přestal se mnou trávit čas, místo našich obvyklých procházek a večerů ve dvou raději odcházel za kamarády. Často odjížděl pryč na celý víkend, což dřív nedělal. Najednou měl v ruce neustále telefon, byl duchem nepřítomný a o mě ani dítě se nezajímal. Ani náš intimní život už neexistoval – ačkoli moje těhotenství probíhalo bez problémů, jeho najednou úplně přešla chuť.

Toužím po něm, ale je ženatý s mou kamarádkou. Co teď?

zdroj: istock.com

Začala jsem mít podezření, jestli za tím není jiná žena. A po jednom z jeho víkendových „výletů s kamarády“ jsem se od známých doslechla, že mé obavy možná nejsou jen paranoia. Když jsem se ho na to přímo zeptala, rozčílil se, že si vymýšlím, že jsem přecitlivělá a že po narození dítěte se všechno změní.

Jenže nic se neměnilo. Naopak jsme se začali hádat kvůli každé maličkosti, protože jeho nezájem a neustálé odchody mě ničily. Vždycky jen zopakoval, že se uklidním, až se dítě narodí. A pak, tři týdny před porodem, mě opustil.

Odešla jsem na jednu noc, teď mě přítel nepustí domů

zdroj: istock.com

Byla jsem na běžné kontrole v nemocnici a když jsem se vrátila domů, jeho věci byly pryč. Zatímco jsem nechápavě stála v prázdném bytě, přišla mi esemeska. Napsal mi, že se na roli otce necítí, že potřebuje čas a že se brzy ozve. Od té doby nezavolal, neodepsal, prostě zmizel.

Rodina mi dává lásku, milenka vášeň – a já to nechci měnit

Do porodu jsem se přestěhovala k rodičům, protože jsem nechtěla být sama. Jsem pořád v šoku, ale kromě smutku a bolesti cítím i vztek. Pořád dokola si kladu otázku: Jak mohl takhle utéct, když jsme dítě chtěli oba? Proč mi to neřekl dřív, když měl pochybnosti? Moje máma mě uklidňuje, že se k sobě zase vrátíme, že se třeba po porodu „probere“. Ale já si nejsem jistá, jestli bych ho ještě vůbec chtěla zpátky.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla pozměněna a fotografie jsou pouze ilustrační.