Velmi si vážíme našich čtenářů i Vás, kteří se s námi dělíte o své kreativní výtvory. Motivovali jste nás k tomu, abychom s některými z Vás udělali krátký rozhovor, a také abychom rozšířili povědomí o umění. Vezmeme Vás s námi na místa plná originality.
Ivana Urbanová se věnuje výrobě keramických dekorativních výrobků ve svém vysněném ateliéru Divysny. Zpočátku to byl jen její koníček, ale dnes je to její práce, která ji naplňuje a velmi baví.
Další skvělé inspirace na recepty a tvoření do Vaší domácnosti naleznete na naší facebookové stránce Prima Inspirace.
Na začátek vás požádám, abyste se nám představila.
Ateliér DivySny – neboli spojení slov, při kterém sní a zároveň se však i divím, co skrze keramickou hlínu dokáži sdělit. Keramická tvorba je pro mne prostředek, skrze který dokáži sdělit to nejniternější ze sebe bez použití jediného slova. Ateliér ve mě vždy existoval. V ateliéru odkládám vše, co se venku “musí a má”. Stojím v něm sama sobě tváří v tvář. Tváří v tvář neúprosné zákonitosti práce s hlínou a sama sebou.
Představíte nám svou keramickou práci? Co vyrábíte?
Má tvorba keramiky (nejen ta užitková) je určena milovníkům nepravidelných, tedy přirozených tvarů. S pokorou přijímám fakt, že keramická tvorba stojí na řemeslné dovednosti a poctivé, vytrvalé práci. I když mě používat hlínu vždy přitahovalo jako výtvarný prostředek, dokázalo mě též provokovat k mnoha marným pokusům, uvádět k zuřivosti a šílenství ze slepých cest, malomyslnosti, pokoře, trpělivosti i sebedůvěře, ke klidu i explozím radosti. Kromě oblíbených soch a sošek vyrábím také vázy, květináče, domovní znamení, hrnečky, mísy, talíře a mnoho dalších keramických výrobků na přání.
Kdy jste začala vyrábět keramiku a co vás k tomu vedlo?
Již v dětství mě fascinovalo loutkářství. Přála jsem si jej i studovat, ale kvůli nedostatečné podpoře rodičů, jsem se rozhodla pro studium jiného oboru. Až ve svých 35 letech jsem po mateřské dovolené nastoupila do chráněné dílny, kde jsem se poprvé ve svém životě setkala s keramikou. Začátky, jak to tak již bývá, byly těžké. Naučit se pracovat se zákonitostmi keramiky a vzdělávat se v oblasti sociální práce trvalo pár let. Během této doby jsem však prošla kurzem arteterapie, které jsem se věnovala s lidmi s handicapem. Toto odvětví mě velice naplňovalo. Když jsem ale skončila s arteterapiemi, dostala se mi nabídka mít na starost ateliér spadající pod chráněnou dílnu. Měla jsem tedy možnost mít větší svobodu a i klid, který mi jakožto introvertovi chyběl. V ateliéru se konaly různé keramické akce pro veřejnost a také dětské kroužky. Na vše jsem byla sama, měla jsem však i čas začít přemýšlet nad svou vlastní tvorbou, a proto se v tyto momenty začaly projektovat první nápady na můj vlastní ateliér, Ateliér DivySny.
Je to vaše práce nebo koníček?
Zpočátku se jednalo pouze o koníček. V ateliéru chráněné dílny jsem se věnovala své tvorbě když byl čas, když se mi zrovna chtělo. Zažívala jsem pravidelné pocity flow, nebyl důvod tlačit na pilu. Teď je však tvorba keramiky mou prací. Pro tuto volbu jsem se rozhodla v momentu, kdy jsem z práce s lidmi byla velmi unavená. Keramiku jsem, dalo by se říci, začala na nějakou dobu i nenávidět. Část roku jsem tedy nepracovala a přemýšlela, čemu se budu věnovat dál. Mé děti i manžel mě přemlouvali k možnosti začít podnikat a založit si vlastní ateliér. I přes nepříjemné začátky, spoustu nezdařených pokusů a pocity nejistoty však Ateliér Divysny doopravdy vznikl.
Co vás při výrobě inspiruje a čím jsou podle vás vaše výrobky jedinečné?
Má tvorba je cesta jak vyjádřit svůj názor, mé aktuální rozpoložení. Nejčastěji jdu za tím, co cítím, co chci sdělit. Nebojím se upřímnosti ani toho, co si o mých sochách a názorech budou myslet ostatní. Inspirací jsem si tedy já sama a přirozenost. Tím jsou nepravidelné tvary, vrásky a nedokonalosti, tedy běžný život. Nelpím na materiálních věcech, nepotřebuji být známá, nechci si hrát na něco víc, na rádoby umělce. Mým vzorem je anglický street art umělec Bansky. Svou často satirickou a alegorickou tvorbou nese politický i kulturní názor. Sebe však zveřejňovat nepotřebuje a své dílo klidně nechá zkartovat. To je mi velmi sympatické.
Který z vašich výrobků je u zákazníků nejoblíbenější?
Abych byla úplně upřímná, u zákazníků je nejvíce oblíbená socha, kterou jsem původně chtěla vyhodit. Jedná se o sochu “Dětství”. Při výrobě jsem nezažívala zapálení ani štěstí z mé práce, ba naopak. Jak se říká, neměla jsem svůj den a byla jsem naštvaná. Po zveřejnění však o tuto sošku byl tak veliký zájem, že jsem nedělala téměř nic jiného. Tato soška je dle mého názoru oblíbená kvůli samotnému tématu a jednoduchosti.
Kolik času tomu denně věnujete?
Snažím se mít tradiční pracovní dobu, abych měla alespoň nějaký režim. Obvykle pracuji od 9 hodin ráno s přestávkou na oběd do nejméně 17 hodin odpoledne. Někdy se však stane, že pracuji déle. Velice záleží na počtu zakázek, nápadech a i na tom, v jakém procesu se výrobky zrovna nacházejí.
Máte na výrobu vyhrazenou nějakou speciální místnost?
Bývalou verandu určenou na odkládání bot a bund jsme rozdělili stěnou napůl a zvenku ji proskleli. Vznikl tedy prostor na vysněný ateliér s výhledem do přírody. Ateliér je vybaven vším, co potřebuji, je to tedy to místo, ve kterém vše vzniká.
Plánujete do budoucna rozšíření své výroby?
Momentálně jsem spokojena s tím, jak ateliér funguje. Samozřejmě někdy nadejde čas, zpravidla v lednu a únoru, kdy příliš zakázek a prodaných soch není. To jsou měsíce těžší nejen finančně, ale i psychicky. Napadají mě myšlenky, zdali má moje tvorba smysl a někdy přemýšlím o konci. Toto období však vždy odejde a proto i díky podpoře manžela a dětí již 5 let podnikám. Někdy se naskytne též nějaká akce, kde mohu prezentovat svou tvorbu. V srpnu například proběhlo týdenní keramické sympozium v Ostravě. Zde jsem mohla nejen prezentovat své umění, ale potkat i ostatní umělce a inspirovat se. Zde je odkaz na akci.
Vyrábíte keramické výrobky také na zakázku – podle představ zákazníka?
Ano, vyrábím. Kromě sošek na zakázku mohu vytvořit také domovní znamení a různé cedule. Snažím se vždy vyhovět přání zákazníka, avšak zákazník vždy musí počítat i s tím, jakým stylem pracuji.
Kde lze vaše výrobky zakoupit?
Zakoupit si mé výrobky můžete zde: na Fleru, můžete mi napsat i na Instagram a též na Facebook. Některé sošky najdete i v obchůdku Galerie U Zlatého pštrosa na Praze 1.
Připravuji též web s e-shopem, až bude hotov, ráda jej doplním.
E-mail: mulisi@email.cz
