Pokud máte rádi kreativní nápady stejně jako my, připravili jsme si pro Vás jako poděkování krátký rozhovor. Rádi bychom našim čtenářům nabídli kousek uměleckého vnímání od profesionálů v tomto oboru, a zároveň podpořili jejich tvorbu.
Paní Jitka začala vyrábět šperky v době, kdy ještě nebylo tolik zdrojů inspirace jako dnes. Přesto vytvořila mnoho šperků, které obchody v minulosti a ani dnes nenabízejí. Nechte se inspirovat atypickými tvary ze stříbra.
Další skvělé inspirace na recepty a tvoření do Vaší domácnosti naleznete na naší facebookové stránce Prima Inspirace.
Na začátek Vás poprosím, abyste se nám představila.
Jmenuji se Jitka Němečková, jsem povoláním grafička, ale časem se to seběhlo tak, že jsem začala vyrábět autorské měděné a stříbrné šperky pod značkou Jitnem.
Představíte nám svoji tvorbu?
V současné době vyrábím převážně stříbrné šperky klasickými zlatnickými technikami. Nejčastěji náušnice ve tvaru květů nebo visacích kapiček, prstýnky s granulkami nebo barevnými kamínky, dlouhé náhrdelníky s přívěsky, většinou kombinované s kůží. Někdy si ráda vyhraji se složitějšími brožemi. Vymýšlím všelijaké větvičky s květy nebo zvířátka. A ještě mám v oblibě variabilní šperky s vyměnitelnými součástkami na závit. To si pořídíte prstýnek, náušnice nebo brož se závitem a k tomu různě barevné a tvarované součástky.
Jak vznikl nápad vyrábět šperky?
Se šperky jsem začala ještě v době, kdy vládl komunista a nedalo se koupit nic originálního, co by se mi zároveň líbilo. Leda hezké korálky z Jablonce a zubařský drát. A tak jsem s tím zkoušela experimentovat. Chytlo mě to a začala jsem se učit různé techniky, sháněla informace jak se dalo (ách, kdyby tak tenkrát byl internet). Táta mi koupil pájecí plynovou soupravu, kamarádka ukázala, jak se s tím pracuje, a tak jsem začala se stříbrem.
Máte nějaké kurzy, nebo jste samouk?
Jsem samouk, internet je skvělý zdroj informací. Nebo knihy a časopisy. V češtině nic moc nevychází, chce to hledat v zahraničí. Také jsem vděčná za příležitostné lekce od kamarádek a hodně mě posunuly kluby a diskuse na Fleru.
Jaké materiály používáte? Co všechno potřebujete k výrobě?
Vyrábím nejčastěji ze stříbra. Dobře se s ním pracuje, lze použít spoustu technik a kombinovat je mezi sebou, dá se dobře tvarovat a pájet. Trochu luxusní, ale zase ne tak moc, nebojím se i sem tam experimentovat. Doplňuji ho polodrahokamy, někdy sklem nebo šperkařským smaltem. A co potřebuji? Hlavně hromadu nářadí, hořák na pájení a stůl.
Je to vaše práce nebo koníček?
Od začátku tohoto roku už je to moje práce na plný úvazek. Rozhoupala jsem se po letech, kdy jsem měla práci na půl úvazku a šperky jsem dělala na tu druhou půlku. Teď jsem dostala možnost občas prodávat v obchodě sklářky AleAle a mám tam své šperky také vystavené.
Čím se při tvorbě šperků inspirujete?
Příroda je inspirace nekonečná. Tvary, struktury, rostliny, zvířata. Miluji organické tvary. Dělám také ilustrace, a tak ráda zkouším převést některé kresby do šperků.
Jak dlouho trvá výroba jednoho šperku od nápadu po konečný výsledek?
Vždycky déle než by člověk čekal. Je to samozřejmě různé podle složitosti. Jednoduché náušnice zhruba 3 hodiny, ale s něčím složitějším si hraji i několik dní.
Přiblížíte nám výrobní proces?
Často používám techniku lití do ztraceného vosku. To se musí vytvořit voskový model z kterého se dělá odlitek. Vosky existují různé, z některých se model vyřezává, některé jsou měkké a fungují jako modelovací hmota. Můžu si pomáhat i horkým hrotem pájky. Model nechám odlít ze stříbra ve zlatnické firmě. Některé tvary vyřezávám ze stříbrného plechu a drátů, které kupuji jako polotovary. A pak je potřeba tepat, ohýbat, někdy leptat, vrtat, pilovat. Díly spojuji tvrdým pájením, tzn. plamenem při teplotě kolem 800 stupňů. A potom opět pilovat, brousit, patinovat, nýtovat, zase brousit, leštit, případně zasadit kamínky. Pak zjistím, že jsem zapomněla na ryzostní značku. Takže vyrazit značku, znova brousit a leštit. Během zápasu hlavně vytvořím kvalitní chaos na stole.
Manžel to ale přátelům popisuje trochu jinak: „To je děs! Ještě nejsem vyspalý do růžova a už mě probouzí ťuky, ťuk, ťuky, ťuk… To moje žena zpracovává plech na šperky. Naskakuje mi opar, nedospalí sousedé prchají předčasně do zaměstnání, aby si odpočinuli v hromadné dopravě a v kanceláři. Když se zalepenýma očima zamířím ke konvici, abych i já definitivně ukončil čas spánku, zakopávám o nastraženou hadici od plynového hořáku.
Pokud všechno přežiji ve zdraví a jdu připravit oběd, rozrážím oblaka pachů od pájení, žíhání nebo leptání a dostávám se ke sporáku. Snažím se včas zmocnit alespoň dvou plotýnek, většinou ale marně, a tak se ptám: Musí tu ležet ta cihla? Kam mám dát tu kovovou mřížku? Šel by odnést ten hořák?
Snažím se vařit co nejlépe, aby se žena najedla a unavila a byl alespoň chvilku boží klid. Její odpolední broušení, vrtání, pilování a řezání raději opouštím a vrhám se do víru velkoměsta mezi přirozené zvuky aut, houkajících sanitek či brzdících tramvají. Procházku ještě protahují nákupem potravin a pak utrmácen po návratu klimbám při TV zprávách do té chvíle, než se ozve ťuky, ťuk, ťuky, ťuk… Z polospánku volám dále, dále, než mi dojde, že to nejde sousedka pro sůl, ale že žena opět rozjíždí kolotoč svých schopností!“
Tak nevím. Mám pocit, že trochu přehání, když tvrdí, že naši sousedé mají otlačené uši od sluchátek, jak se snaží přehlušit ty zvuky odvedle. Ve skutečnosti to všechno snáší celkem dobře, alespoň má nějaké povyražení. Nakonec mi pochválí všechno, co vyrobím.
Máte do budoucna nějaké plány na rozšíření své tvorby?
Ona je tak trochu rozšířená už teď. Občas dělám ilustrace, například do dětských hudebních učebnic Planeta Hudba, Klasická kytara krok za krokem nebo Elce pelce kotrmelce pro nakladatelství Baerenreiter. Je to práce krásná a záslužná. Navíc ráda vytvářím tištěné grafiky, něco mezi linorytem a razítky. To je takový příležitostný odpočinek od šperků. Popravdě, dělala bych toho víc, kdybych měla 3x víc životů. Potřebuji si spíš hlídat priority.
Vytváříte také na přání zákazníka?
Ano, dost často, pokud je jeho představa proveditelná.
Kde lze vaše výrobky zakoupit?
Prodáván na Fleru jitnem. Hodně šperků mám v obchodě AleAle ve dvoře kostela Panny Marie pod řetězem, Lázeňská 2, Praha 1. Tam je mimochodem spousta krásných věcí hlavně ze skla v úžasném historickém prostoru. Podívat se můžete také na Instagram @jitnem2.
