Rádi bychom Vám poděkovali, že se s námi i nadále dělíte o výsledky své tvorby. Proto jsme se rozhodli podpořit vaše tvůrčí úsilí i jinak než jen zveřejněním na Facebooku. Některé z Vás jsme požádali o krátký rozhovor, aby se i naši čtenáři mohli v tomto uměleckém směru trochu inspirovat.
Dnes bychom Vám rádi představili Zdenku, která pod názvem PESSKO vytváří cínové šperky v podobě realistických zvířat. Věnuje se tomu již od dětství a svou techniku neustále zdokonaluje. Kromě toho se věnuje také chovu koní. Více Vám v dnešním článku prozradí sama Zdenka.
Další skvělé inspirace na recepty a tvoření do Vaší domácnosti naleznete na naší facebookové stránce Prima Inspirace.
Na začátek Vás poprosím, abyste se nám představila.
Lidé znají mojí tvorbu pod názvy PESSKO, nebo Šperky od Mukam, případně na FB jako Animal Art Jewelry, ale jmenuji se Zdenka Skopalová.
Můžete nám představit svou tvorbu šperků? Co všechno děláte?
Nevyrábím jen šperky, 30 let se věnuji kynologii, ne sice jako chovatel, ale vyrábím plemena psů v různém provedení, sošky, klíčenky, klipsy na výstavní čísla, brože, přívěsky, právě tato tvorba je schována pod názvem PESSKO.
K výrobě šperků technikou pájení z cínu jsem se dostala až mnohem později. Od doby, kdy jsem si osvojila tuto techniku, už to nejsou jen psi. Stále se ale držím zvířecí říše, jen je ten obzor daleko širší, udělám v zásadě cokoliv, ať už jsou to savci, ryby, plazi nebo brouci.
Kdy jste začala tvořit a co Vás k tomu přimělo?
Co mne k tomu vedlo těžko říci, to je prostě dané, s tím se člověk buď narodí nebo ne. U mne to asi bylo hodně silné, protože zvířata tvořím od útlého dětství, tj. vlastně odjakživa.
Je výroba cínových šperků Vaše práce nebo koníček?
Vlastně se dá říci, že oboje. Krom výtvarné tvorby, se ještě věnuji chovu koní a dá se říct, že se tyto dvě vzájemně naprosto odlišné činnosti prolínají. Obě jsou mi koníčkem i prací. Přes den se věnuji koním a práci kolem nich, a večer vyrábím šperky.
Je tvorba z cínu obtížná?
Práce z cínu jako taková mi náročná nepřijde, věnuje se jí mnoho lidí. Dá se říci, že pro někoho je to náročné a pro někoho ne, záleží na stupni šikovnosti.
Když někoho něco baví a umí to, tak mu to náročné nepřijde. Každý se učíme a postupem času si každý osvojí nějakou techniku, která mu nejvíce vyhovuje a postupně ji zdokonaluje. Samozřejmě, že porovnávat první výtvory s těmi, ke kterým se autor dopracuje postupem let, prostě srovnávat nelze.
Výroba zvířat je ale úplně o něčem jiném, zachytit pájkou realisticky živého tvora už opravdu náročné je. Musí se dodržet proporce, a hlavně vystihnout výraz, a to už opravdu snadné není. Tvorba pájkou má svá specifika a kdo to zná ví, že stačí jednou špatně sáhnout a je vše pryč a musí se začít znova.
Čím se při své tvorbě inspirujete?
Inspirací je příroda sama, ta je nevyčerpatelná. Mám za sebou už pěknou řádku živých tvorů a doufám, že mne jich ještě řada čeká. Ráda přeskakuji od savců k broukům, a pak zase k něčemu z vody, prostě tak, aby to nebylo jednotvárné.
Čím jsou podle Vás vaše šperky jedinečné?
Myslím, že právě tou realističností. Cínovaných zvířátek je vidět hodně, ale k té realitě to mívá velmi daleko.
Můžete nám přiblížit, jak vznikají Vaše šperky?
Na začátku je jen drát a tyčový cín, tedy nic z čeho by vypadalo, že vznikne jakýkoliv šperk. Pak samozřejmě pájka, bez té by to nešlo a dál už jen šikovné ruce a dostatek času.
Jak dlouho Vám trvá vytvořit jeden šperk?
To je velmi různé. Někdy vypadá hotový šperk náročně, a přitom nedal tolik práce jako jiný. Je to právě o tom vystižení toho kterého tvora. Někdy se to podaří nečekaně rychle, a někdy se s ním trápím mnoho hodin. V zásadě se ale dá říci, že pokud to jde dobře, tak jeden šperk zvládnu za večer, tj. cca 4 hodiny práce.
Jaká je následná péče o Vaše šperky?
Ta je minimální, pokud cín ztmavne, stačí ho přeleštit. Já používám jemnou drátěnou vatu, ta je ideální, ale stačí i hrubá textilie nebo pasta na zuby či tekutý písek na nádobí, jen se pak musí opláchnout a troškou oleje promastit a je šperk jako nový.
Vzhledem k tomu, že bývají většinou doplněny kvalitními kameny, které jsou přidělány Tiffany technikou, tak nedoporučuji dlouhé máčení, aby se měděná páska neuvolnila. Mám tu už pár let několik šperků, které jsem si nechala pro sebe a zatím jsem na ně, co se opravy týče, nesáhla.
Máte do budoucna nějaké plány, například rozšířit svojí tvorbu?
Já nic neplánuji, nechávám přicházet, co přijít má. Dál budu vyrábět zvířata všeho druhu a v jakých podobách to bude, to se nechám překvapit. Sama jsem zvědavá, jaká zvířátka mne ještě v budoucnu čekají.
Některá jsou oblíbená a opakují se často, ale já se vždy nejvíc těším na specialitky, které jsem ještě nikdy nedělala, to je výzva a to mám ráda.
Vytváříte také šperky na přání – podle představ zákazníka?
Většinu šperků vyrábím na objednávku. Ale přiznám se, že si do toho jak budou vypadat nechám mluvit velmi nerada. Domluvíme se na konkrétním zvířeti a na kameni. Často lidé volí kámen podle svého osobního znamení, ne vždy se ale hodí, a pak už je to jen na další dohodě.
Většinou si ale nechají poradit, a pak zvolím to, co si myslím, že bude nejlepší. Pokud zákazník zasahuje víc, tak to většinou bývá ke škodě a nedopadá to úplně dobře. Takových je ale naštěstí minimálně, většinou si nechají poradit a bývají spokojeni. Občas se někdo zeptá, zda bych poslala dopředu nákres, to ale vždy odmítám.
Šperky, které vyrábím musí být souhrou mezi daným zvířetem a kamenem. Každý kámen má jiný tvar a podle toho volím pozici zvířete. Nákres nikdy neukáže, jak vlastně bude šperk v závěru vypadat, nikdy se to nedá trefit přesně. Pokud by zákazník na nákresu trval, tak se nedomluvíme, to se ale naštěstí ještě nestalo.
Kde se dají Vaše výrobky zakoupit?
Mojí tvorbu najdou zájemci na Facebooku pod Animal Art jewelry, dále na fler.cz/mukam, tam i tam mi mohou napsat zprávu a domluvit se na výrobě.
Dále mne lidé znají z výstav psů, kam jezdíme se svým stánkem již mnoho let, tam je možné se domluvit osobně. Jen musí počítat s tím, že mívám dost výkyvy v tvorbě.
Jakmile nastoupí období, kdy čekáme příchody hříbátek na svět, jde tvorba poněkud stranou. Nejvíce tedy dělám z kraje roku, a pak až po prázdninách.
