Pokud máte rádi kreativní nápady stejně jako my, připravili jsme si pro Vás jako poděkování krátký rozhovor. Rádi bychom našim čtenářům nabídli kousek uměleckého vnímání od profesionálů v tomto oboru, a zároveň podpořili jejich tvorbu.
Dnešní inspirací je Daniel Sál, který Vám ukáže, že i muž může mít cit pro krásu šperků. Tento všestranně nadaný umělec Vám prozradí, jak se ke šperkům dostal, a že to nebyla snadná cesta.
Další skvělé inspirace na recepty a tvoření do Vaší domácnosti naleznete na naší facebookové stránce Prima Inspirace.
Na začátek Vás poprosím, abyste se nám představil.
Dobrý den, jmenuji se Daniel Sál a bydlím v malém, leč krásném městě Mělník postaveném na soutoku dvou řek Vltavy a Labe.
Můžete nám představit svou tvorbu? Co všechno děláte?
Zabývám se výrobou autorského šperku, ale občas mám choutky vyrobit i něco většího. Třeba zahradní plastiku, nebo tepaného kohouta na střechu sloužícího jako korouhev.
Díky dětem, které mi koupily k narozeninám olejové barvy, štětce a plátna se přemluvím a něco namaluji. Věnuji se fotografování, které jsme měli dokonce jako učební předmět na střední škole a ke kterému jsem se vlastně dostal hlavně díky otci a jeho stařičké Flexaretě.
Kdy jste začal vyrábět šperky a co Vás k tomu vedlo?
Žel bohu, to byla cesta trnitá. Mým původním záměrem bylo jít po základní devítileté škole na “šperkárnu” do Turnova. Můj otec, který měl o mne velikou starost, byl jiného názoru a určil pro mne volbu, se kterou jsem úplně nepočítal. Vybral pro mne obor umělecký kovář a zámečník v Praze pro n.p. Zukov.
Započal jsem svou dráhu na učilišti, kde se vyučovaly různé umělecké obory. První ročníky praxe byly v čistě chlapecké třídě ve znamení kovařiny, v období studijním zpestřené o atraktivní předměty jako fotografování, dějiny umění, modelování.
Poslední dva jsem zažil před rokem 1989, již na nástavbě na střední večerní škole, kde s námi byla ve třídě v prvních lavicích věčně vyrušující děvčata oboru zlatnice, v prostředních odrzlí mládenci oboru rytec, obuvník, či keramik a v těch zadních se vesměs krčila veselá sebranka dalších oborů včetně mého.
Díky svým novým kontaktům a kamarádkám, jsem se konečně dostal k vytouženému šperku a naučil se tak mnohému, za což jim budu vděčný do konce života. I přes nepopiratelný vliv děvčat zlatnic se však považuji výhradně za samouka.
Je výroba šperků Vaší prací nebo koníčkem?
Šperkařina je pro mne výdělečný koníček. V současné době bych se tím asi uživit nedokázal, proto mám zcela běžné povolání, které mi vydělává na složenky, knihy a jídlo.
Čím se inspirujete při tvorbě šperků?
Velkou inspirací je sama příroda, kde se to tvary, barvami jen hemží. Stačí mít otevřené oči a nápady pak přijdou úplně samy. Inspirace se doslova válí všude kolem nás, stačí ji jen vnímat.
V čem si myslíte, že jsou Vaše šperky jedinečné?
Na tuto otázku je těžké odpovědět, aniž by to nevypadalo, že se holedbám. Jejich jedinečnost může být v užitém materiálu, a třeba v povrchové úpravě, barvení popouštěcími barvami za tepla, které jsou unikátní, a pokud vím, nikdo jiný je nepoužívá.
Můžete nám přiblížit, jak takové šperky vznikají?
Většina impulzů pro tvorbu šperku nastane již při výběru kamenů. Kolikrát mám před sebou nějaký zajímavý kabošon nebo třeba i surový nerost, v hlavě se mi otevře jakýsi soubor, a v momentu mi před očima stojí finální podoba šperku.
Některé kameny jsou holt dostatečně inspirativní a samotné tvoření je pak dílem okamžiku. Samo sebou přijdou i momenty, kdy šperk jednou, či vícekrát předělávám, než se moje představa vykrystalizuje ve finální podobu, se kterou jsem pak spokojený.
Jak dlouho Vám trvá vytvořit jeden šperk?
Je to dané náročností výroby. Záleží to na mnoha okolnostech, které ovlivňují dobu realizace. Návrhy šperku nosím většinou v hlavě, a až na nepatrné výjimky, si je nekreslím.
Prsten s kamenem může trvat dvě hodiny, ale klidně také celý den. To platí i o náhrdelníku, náušnicích, broži, nebo sponě na opasek. Zdánlivě jednoduché věci mohou být na výrobu složitější, než se zdá. Důležité je při výrobě nic nepodcenit, nezanedbat protože se taková nedbalost může dost prodražit.
Z jakých materiálů nejčastěji tvoříte šperky?
Pracuji s nerezavějící ocelí, alpakou, kterou můžeme znát i pod názvy pakfong, nebo bílá mosaz. Spoje většinou letuji stříbrem, nebo svařuji v ochranné atmosféře technologií TIG, či WIG. Velkou většinu šperků osazuji kameny.
Máte do budoucna nějaké plány, například rozšířit svojí tvorbu?
Nemám zatím žádný konkrétní plán do budoucna. Vím, že budu postupovat stále v zaběhlých kolejích tvorby a výroby, které budu inovovat o další nápady. Mým velkým snem, je mít svůj dům a tam ateliér. Ale to sem nepatří, protože jde o sen, či zbožné přání, které je pro mne v současné době nerealizovatelné.
Vytváříte také šperky na přání – podle představ zákazníka?
Ano vyrábím. Je to jeden z mála okamžiků, kdy svou představu převedu i na papír, aby zákazník viděl, že si rozumíme a že se mu pak do rukou dostane takový šperk, který si přál.
Kde se dají Vaše výrobky zakoupit?
Mé šperky lze koupit na stránkách Fleru, kde mne zákazník může nalézt pod značkou DANSAL, nebo na stránkách Sashe – DANSAL.
