Neuplynul ještě ani rok od chvíle, kdy můj přítel ztratil svou maminku. Byla to dlouhá a bolestivá cesta, ale i tak nás ta ztráta zasáhla víc, než jsme čekali. Trpí depresemi, chodí na terapii a bere léky, a k tomu má fyzicky náročnou práci. Máme spolu dvě malé děti, takže jsem od první chvíle převzala péči o dům i o ně, aby měl čas léčit se. Místo vděku mě ale často obviňuje, že nejsem dostatečně chápavá. A vše vygradovalo, když přišla řeč na jeho dvě zneužívající bratry.
Bratři, kteří neznají pojem „nezávislost“
Jednomu je sedmnáct, druhému téměř dvacet, ale oba se chovají, jako byžili na mamčině úkor. Volají mu uprostřed noci, aby je vyzvedl z párty, berou si od něj peníze, i když má už starší práce, a tráví víkendy v domě po zemřelé. Snažila jsem se jim vyjít vstříc – pozvala jsem je na oběd, nabídla přes noc, dokonce jsem uvařila jejich oblíbené jídlo. Všechno odmítli. Pořád chtějí jen jeho auto, jeho peníze a jeho čas.
Když se starost stane bojem
Jakmile jsem příteli naznačila, že jeho bratři zneužívají jeho dobrosrdečnost, vybuchl. Hádejte s ním doma? Vyhrožoval, že se sbalí a vrátí do rodného domu s nimi. Když jsem mu řekla, že jeho chování ničí i nás a děti, nazval mě „sviní sobeckou“. To bylo poprvé, co se mé snaze chránit ho a rodinu vysmál a popřel jakoukoli hodnotu mé starostlivosti. Ten okamžik mě zlomil.
Samota uprostřed vlastního domova
Teď žijeme v jedné domácnosti, ale každá noc je pro mě boj. Spím v obýváku, schovávám se u dětí v pokoji, abych se mu vyhnula. Komunikujeme jen nezbytné věci – kdo kdy vezme děti do školky, co je potřeba koupit. Na větší rozhovory nemám sílu. Je mi smutno z toho, jak se změnil člověk, kterého miluji, a jak jeho slabost vůči bratům ničí i nás.
Nevzdám to, i když se bojím o nás
Mám strach, že pokud to takhle půjde dál, vztah úplně rozpadneme. Nechci policii, nechci soud, chci jen, aby si přítel uvědomil, že i já mám právo na odpočinek, že i mě zraňuje jeho slepá loajalita k rodině. Chci, aby děti měly oba rodiče doma – ne jen maminku v obýváku. I když už nemám sílu bojovat každý den, věřím, že láska a rozumná hranice mohou náš vztah zachránit. Jen doufám, že přítel ještě vidí smysl v tom, abychom stáli spolu, a ne proti sobě.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména byla pozměněna a fotografie jsou pouze ilustrační.
